Jestliže se systémem Unix začínáte, možná budete mít zájem přečíst si dostupnou
literaturu. V Unix
FAQ najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet.
Podívejte se také na User-Friendly Unix
FAQ.
Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) je
shromážděno velké množství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to)
týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat lokálně,
stačí nainstalovat jeden z balíků doc-linux-html (HTML verze) nebo
doc-linux-text (ASCII verze), dokumenty budou v
/usr/doc/HOWTO. V balících jsou dostupné rovněž překlady
některých návodů.
Česky vyšly knihy:
Michal Brandejs:
UNIX - Linux. Kniha je určena pro začínající uživatele Linuxu a
systémů UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska uživatele.
Vydala Grada.
Pavel Satrapa:
Linux
- Internet Server. Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí,
konfiguraci základních síťových služeb a podobně.
Computer Press.
Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.
Debian se v liší od ostatních distribucí Linuxu. I když jste již s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrželi v pořádku. Tato kapitola vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.
Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře:
/usr (vyjma /usr/local)
/var (vyjma /var/local)
/bin
/sbin
/lib
Například když nahradíte program /usr/bin/perl, nejspíš bude vše
fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku perl o své úpravy
přijdete. Zkušení uživatelé tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu
''hold''.
Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve man program a info program.
Užitečné informace najdete v adresáři /usr/doc. Zajímavé
dokumenty jsou v podadresářích /usr/doc/HOWTO a
/usr/doc/FAQ.
Debian web site obsahuje
velké množství dokumentace o Debianu. Hlavně se podívejte na Debian FAQ a prohledejte
Debian Mailing List
Archives. Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (users for
users), takže pokud se chcete přihlásit k některému z Debianích mailing listů,
podívejte se na Mail List
Subscription.
Proč byste si mohli chtít připravit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích:
Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek.
Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky:
kernel-package, kernel-source-2.2.19 (aktuální verze
v době vzniku dokumentu), fakeroot a další, které již máte patrně
nainstalované (úplný seznam je v souboru
/usr/doc/kernel-package/README.gz).
Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domíváme se, že s využitím
balíčkovacího softwaru se proces zjednodušší a je také bezpečnější. Můžete si
klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od Linuse a nebudete potřebovat balík
kernel-source-2.2.19.
Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři
/usr/share/doc/kernel-package. V následujících odstavcích najdete
jen úvod k jeho použití.
V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze 2.2.19 uložíte do
/usr/local/src. Jako superuživatel vytvořte adresář
/usr/local/src a změnte jeho vlastníka na váš normální účet.
Zalogujte se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty
jádra ()(cd /usr/local/src), rozbalte archív (tar xzf
/usr/src/kernel-source-2.2.19.tar.gz) a jděte do tohoto adresáře
(cd kernel-source-2.2.19/). Proveďte konfiguraci jádra příkazem
make xconfig v prostředí X11 nebo make menuconfig v
ostatních případech. Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených
možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je většinou lepší
zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k
hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra
zahrnout ``Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v
``Loadable module support'' , které přednastavené není, avšak Debian tuto
službu předpokládá.
Příkazem /usr/sbin/make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových
textů a nastavení balíku kernel-package.
Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot /usr/sbin/make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image. Číslo verze si můžete podle vlastní úvahy, slouží k vaší orientaci v připravených balícich. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu vašeho počítače.
Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako root
napište dpkg -i
../kernel-image-2.2.19-subarch_jadro.1.0_arm.deb.
subarch je volitelné upřesnění architektury, , které jste zadali
před kompilací jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro
spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory
System.map, který je užitečný při dohledávání problémů v jádře a
/boot/config-2.2.19 obsahující konfigurační soubor jádra. Pokud
jste vytvořili balík s moduly, je nutné ho rovněž nainstalovat.
Nyní můžete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spusťte shutdown -r now.
Popis balíku kernel-package najdete v adresáři
/usr/doc/kernel-package.